Vilém Zítek

9.9.1890 Praha - 11.8.1956 Praha


Vilém Zítek - civilní portrét
Vilém Zítek - civilní portrét


Basista. Studoval v Pivodově škole, později v Miláně u G. Binettiho. V roce 1912 byl angažován K. Kovařovicem do Národního divadla v Praze.
Zítek patří k největším českým pěvcům. Měl obrovský pěvecký a herecký talent, byl nazýván pěvcem - hercem ve smyslu Šaljapinově. Velmi brzy se dopracoval ke zvládání i těch nejobtížnějších interpretačních úkolů. Měl průrazný bas, který byl v lyrických partiích dokonale kantabilní a vynikal ojedinělou jevištní výrazovostí. Vynikající bylo rovněž jeho umění masky.

V. Zítek - Chrudoš
Chrudoš
V. Zítek - Boris Godunov
Boris Godunov
V. Zítek - Kašpar
Kašpar

V roce 1925 odešel Zítek do Itálie, zpíval v Turíně (1926 - 27) a v milánské Scale (1927 - 28 a 1929 - 31), potom v Berlíně (1928 - 29), Stockholmu, Moskvě aj. V roce 1931 se vrátil k trvalému angažmá do Národního divadla a působil zde do roku 1947.
K jeho nejslavnějším kreacím z českého repertoáru patřil Kecal (Prodaná nevěsta), Chrudoš (Libuše), Rarach (Čertova stěna), Malina (Tajemství), Vodník (Rusalka) a Janek (V studni). Z repertoáru světového to byl především Basilio (Lazebník sevillský), Filip II. (Don Carlos), Mefistofeles (Faust a Markéta i Boitův Mefistofeles), ďábelská čtyřrole v Hoffmannových povídkách, Don Quijote, Boris Godunov, Gremin (Eugen Oněgin), Komtur, Masetto, Leporello i Don Giovanni (Don Giovanni), Figaro (Figarova svatba), Papageno (Kouzelná flétna), Pizzaro (Fidelio), Kašpar (Čarostřelec), Daland (Bludný Holanďan), Heřman (Tannhäuser) a mnoho dalších.

Vilém Zítek zpívá Sono lo spirito che nega  (A. Boito: Mefistofeles)   formát mp3