Emil Pollert - civilní portrét

Basista (vl. jm. Popper). Pěvecky se školil u F. Pivody, později u K. Wallersteina. V jednadvaceti letech vystoupil poprvé v Olomouci v úloze Poustevníka v Čarostřelci a byl zde angažován. V roce 1900 se stal sólistou Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti.
Pollert měl velký, krásný, ve všech polohách zvučný hlas i široký herecký rejstřík, zvládal výborně role komické i tragické.

Kecal

Beckmesser

K jeho nejvýznamnějším úlohám patřil Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Lutobor (Libuše), Bonifác (Tajemství), Vodník (Rusalka), Shylock (Jessika), Táta šumař (Smrt kmotřička), Figaro (Figarova svatba), Papageno (Kouzelná flétna), Leporello (Don Giovanni), Falstaff (Veselé ženy windsorské), Van Bett (Car a tesař), Beckmesser (Mistři pěvci norimberští) a Klingsor (Parsifal). Jeho Kecal je zachován na prvním kompletním gramofonovém snímku Prodané nevěsty z třicátých let. V Národním divadle působil i jako režisér.